Tak. Téměř každý z nás má doma jeden, či více remixů skladeb Jamiroquai, jejichž hudba je sice sama o sobě natolik promyšlená, že vycítit příležitost pro změnu je nesnadný úkol i pro skutečné guru, avšak jak všichni víme, když je někdo schopný... V některých případech jsou výsledkem mixy velmi povedené, řekněme až rozvíjející pro původní téma, jindy naopak mírně ubíjející, avšak ať tak či tak, každý slyšíme hudbu jinak a nemalou výhodu v tomto jistě mají producenti, kteří mohou o své verzi nejen snít, ale také ji uvést v skutečnost... Dali tak vzniknout nemalému počtu zajímavých verzí, které sice zřejmě nikdy nevytlačí z popředí originály, přesto se však do srdcí fanoušků skupiny zapsaly tučným písmem a je radno brát je v potaz... Rád bych proto založil téma, v němž bychom se věnovali pouze a jen remixům starším i novějším, slavným i méně známým a v neposlední řadě jak krásným a povedeným, tak i těm, které zřejmě zůstanou nepochopeny... Myslím též, že čerstvým fanouškům by takováto diskuze mohla přinést několik dalších přírustků do archivu i minut příjemné hudby do reproduktorů. Co vy na to?
Pro mě osobně je tento remix nejlepším, jaký mi kdy prošel zvukovodem. Na všech skladbách upravených tímto hudebním mágem je znát neustálá touha po invenci, dokonalosti a mix "Love foolosophy" je jasným vyvrcholením této snahy - žádný nápad se neopakuje, skladba nenudí, stále graduje a výčet a hlavně pak zvuk použitých prvků je naprosto ohromující... Vřele tedy doporučuji každému příznivci Jamiroquai i kvalitní taneční hudby jako takové si tento remix opatřit, jelikož minimálně do vydání dalšího Rinconova singlu na téma Jamiroquai je zřejmě nejlepším, který může slyšet.
Zájem producentů o singl "Runaway" rozhodně neupadá. Posledním přírustkem do rodinky remixů této skladby je poněkud tvrdší verze v podání renomovaného Alana Braxeho, která se dostala do oběhu zhruba měsíc zpět. Pojďme si ji poslechnout. Milovníkům taneční hudby jistě netřeba představovat jednoho z nejprůraznějších elektro producentů a djs posledních let, kterým Francouz Alan Braxe, pravým jménem Alan Quême, bezpochyby je. Za svoji téměř desetiletou kariéru, započatou v roce 1998 remixem klasické "Music sounds better with You" od již zaniklého uskupení Stardust, spolupracoval s veličinami jako jsou Daft Punk, Röyksopp, Shakedown a mnozí další. Braxeho styl sice zůstává věren žánru, avšak jeho cit pro celkově tvrdší ladění remixů je zcela unikátní. A nejinak je tomu i v případě Jamiroquai. Již první tóny skladby produkované s dlouholetým souputníkem Fredem Falke dávají tušit, že do slaďoučkého provedení Granta Nelsona (právě Nelsonův mix je na druhé straně oficiálního vinylu) má tato verze skutečně daleko. Tolik charakteristický sound tvořený destiláty elektronických prvků, tvrdého beatu a základní melodie se téměř okamžitě vrývá do paměti a důkazem Braxeho schopností budiž, že narozdíl od podobně tvrdého mixu "Deeper underground" Rogera Sancheze je v "jeho" "Runaway" ona živelná energičnost, která uvede do pohybu každého, kdo píseň zaslechne. Mix Alana Braxeho je sice určen zejména těm, kterým Jamiroquai učarovali ve skladbách jako Main vein, Twenty zero one a Electric mistress, avšak francouzská variace na téma posledního singlu je natolik vydařená, že zcela jistě osloví i mnohé další. Všem, kteří se pak z jakéhokoli důvodu necítí připraveni na tento mimořádně elektrizující zážitek, lze doporučit mix Toma Beltona, který je pro zmíněné verze jakýmsi mezistupňem. O něm však až příště...
