co si o tom myslím? Samozřejmě, že ANO!!! Jak to vím tak jistě? Protože tím dvojčetem jsem já
Bože, co to plácám....
Nevím, co si o tom mám vlastně myslet, je tomu možné stejně dobře věřit i nevěřit, ale nemyslím, že bys si někdo jako Jay Kay potřeboval vylepšovat image něčím takovým, takže bych tomu jistou pravděpodobnost dával... Dokud ale někde na netu nenajde někdo rodný list, či alespoň záznam o porodu nebo úmrtí zmíněného sourozence, můžeme se všichni postavit do role nevěřících Tomášů a s klidem to vetovat, že ano. Ale jak říkám - nevidím důvod, proč by si to měl vymyslet. Mám-li se tedy nějakým způsobem vyjádřit, berte jako můj názor to, že tomu věřím.
Taky tomu věřím. Pokaždé, když teď poslouchám J.Kovi texty (hlavně pomalých písní - taky jednu o něm napsal, ale bohužel není nikde ke stáhnutí, jmenuje se "Brother like you" - tak jestli ji někdo máte, pošlete mi ji, prosím) , tak si vzpomenu na toho jeho bráchu a říkám si, jak se někdy musí cítit a je mi z toho smutno.
Ztratit někoho tak blízkého musí být strašné... Vůbec nic na tom nemění fakt, že se tak stalo již ve velmi útlém dětství, protože když si uvědomíte, že někdo jako váš bratr - dvojče, který je v podstatě částí vašeho já (stejně jako vy jeho), je navždy pryč, je to neskutečně bolestivé. Jmenované pocity proto tuto trpkou pravdu naprosto vyvstihují. Nevím, zda se to hodí říkat, ale ztratil jsem nedávno velice blízkou kamarádku. A pocity, které mě při přemítání nad tím provází jsou jedny z nejsilnějších, jaké jsem kdy poznal. Pakliže by se však jednalo o moji sestru, byl by to zřejmě stesk k nepřežití... Jay Kayi, pokud mě slyšíš, hluboce s tebou soucítím.
